1965 - MBE (Member Of The Order Of The British Empire),
řád za mimořádné zásluhy udělený všem Beatles
.
.
.
1997 - rytířský řád,
od té doby se oficiálně jmenuje Sir Paul McCartney
.
.
.
2008 - čestný doktorát z hudby na Univerzitě v Yale, USA
.
.
.
2012 - francouzský Řád čestné legie
.
.
Sir Paul McCartney je žijící legendou světové populární hudby, je zapsán v Guinessově knize rekordů jako nejúspěšnější hudebník a skladatel v historii populární hudby s 60 zlatými disky a 100 milióny prodanými singly. Řada jeho písní je zařazována mezi nejlepší písně hudební historie např. Yesterday (1965), Eleanor Rigby (1966), Hey Jude (1968), Let it be (1969) a další. Paul McCartney obdržel celou řadu ocenění.
V roce 1990 získal cenu Grammy za celoživotní dílo, v roce 1999 byl uveden do Rock'n'rollové síně slávy také jako sólový umělec, Beatles jako skupina byli již v síni slávy od roku 1988. V anketě BBC z roku 2002 o největšího Brita v historii se umístil na 19. místě.
"Během tří hodin byl areál celkem slušně zaplněn, hlína a suť změněna na bahno, dav nažhaven každým příchodem člena pomocného štábu. Paul McCartney zřejmě čekal na zapadající slunce, aby nepřišla vniveč jeho mohutná videoaparatura. Krátce po osmé hodině přišel pestře oblečený diskžokej, který začal pouštět mixy McCartneyho diskohitů z počátku osmdesátých let. Pódium se zaplnilo dalšími pestře zbarvenými herci a akrobaty, kteří v agresivním rytmu hudby předváděli různá cirkusová a taneční čísla. . Asi v půl deváté se zatáhla opona a po jejím rozhrnutí se objevilo připravené pódium, na kterém pětičlenná rocková kapela v čele s Paulem McCartneym rozjížděla úvodní tóny hitu Jet. Nelze si představit lepší úvodní píseň. Dav šílel a McCartney po několika skladbách odhazoval sako, aby zbytek vystoupení odehrál v klasickém červeném triku. Hit střídal hit, ale těžiště spočívalo v písních Beatles. Mezi překvapení patřila nikdy nehraná píseň Beatles You won't see me, osvěžující připomínkou byla jen na kytaru zahraná stařičká In spite of all the danger. Ostatně celý akustický blok byl milým připomenutím toho, že písně Beatles a Paula McCartneyho jsou hlavně o výrazné melodii, která se obejde bez jakýchkoli efektů. Mezi nejdojemnější patřila především připomínka Johna Lennona v křehké písni Here today a následující Harrisonova All things must pass. V další písni si McCartney neodpustil poznámku, že se mu na tomto turné konečně podařilo dohonit sluníčko, a několikrát zopakoval refrén I'll follow the sun. Úžasná byla i píseň For no one a následující Calico skies. Poté trochu přitvrdil a diváky uzemnil svým neskutečným nasazením ve vypalovačkách Get back, Band on the run, Back in the USSR a především ohňostrojem v Live and let die. Závěr nemohl patřit ničemu jinému než Jude, kterou si s Paulem zazpívali jak ženy, tak i muži. Přídavky patřily už jen Beatles a připomínce let šedesátých. V závěru jsem měl obavy, že pod tlakem kytar lehne popelem celé okolí průmyslového areálu: neskutečné šílenství Helter skelter a Sgt. Pepper plynule přecházející do všeříkající The end, která jakoby neměla konce. A pak jen závěrečné poděkování a tisíce pestrobarevných papírků poletujících nad hlavami diváků vzpamatovávajících se z nevídaného zážitku. . O kvalitě hudby Beatles ani Paula McCartneyho nemá cenu hovořit. Ostatně o tom bylo popsáno už dost papíru. McCartney tuto skutečnost jen potvrdil. Navíc skladby staré až čtyřicet let zahrál s takovým drivem, že by si to mohl v šedesátých letech i sám sobě závidět. Oporou mu v tom byla výborná kapela, jejíž věkový průměr se nachází někde v polovičce Paulových let. Její nasazení a sbory připomněly legendární sehranost skupiny Beatles a myslím, že spousta dnešních kapel se má od tohoto více než šedesátiletého všestranného umělce ještě co učit. . Jako výjimečnou oceňuji snahu Paula McCartneyho navázat kontakt s diváky. Celkem obstojně hovořil česky a snažil se tak uvádět své písně. Kde mu čeština nestačila a byl nucen mluvit svou rodnou řečí, tam mu vydatně vypomáhaly překladatelky, které simultánně psaly titulky zobrazované na videotabulích. I když nestíhaly, tak to nevadilo, jeho angličtina byla velmi čistá a srozumitelná. Starší generace to však zcela jistě uvítala. . Dobrý pocit z výjimečného hudebního prožitku nesmaže ani špatná organizace pořádající agentury, ani nevhodný výběr místa, a už vůbec ne ucpané metro a ulice okolo. Jen se můžeme dohadovat a v duchu tiše doufat, aby ještě někdy bylo ono Paulem v závěru slibované "next time". Ale po letošním zážitku už věřím všemu. Takže: nashledanou příště, Paule!" .
. Seznam skladeb: Jet Got to get you into my life Flaming pie All my loving Let me roll it You won't see me She's a woman Maybe I'm amazed Long and winding road In spite of all the danger Blackbird We can work it out Here today All things must pass Follow the sun For no one Calico skies I've just seen a face Eleanor Rigby Drive my car Penny Lane Get back Band on the run Back in the USSR Live and let die I've got a feeling Lady Madonna Hey Jude . Yesterday Let it be I saw her standing there . Helter skelter Sgt. Pepper's lonely hearts club band reprise The end .
Who knows how long I've loved you You know I love you still Will I wait a lonely lifetime If you want me to, I will
.
For if I ever saw you I didn't catch your name But it never really mattered I will always feel the same
.
Love you forever and forever Love you with all my heart Love you whenever we're together Love you when we're apart
.
And when at last I find you Your song will fill the air Sing it loud so I can hear you Make it easy to be near you For the things you do endear you to me Oh, you know I will I will